Stránka je optimalizována pro Internet Explorer.
Aventin
Pahorek Aventin je ohraničen levým břehem Tibery od Ponte Palatino k Ponte Publicio, od tohoto mostu ulicí Via Marmorata k Piazza di Porta s. Paolo, ulicí via del Piramide di Cestia a třídou Viale Aventino a ulicí Via del Circo Massimo zpět k Tibeře.
Je to tichá a klidná část města, přes kterou nevede rušná městská doprava. Nahoru se jde pěšky. Snad proto tam nepotkáme obvyklé davy turistů.
Dobrým výchozím bodem k prohlídce Aventinu je Piazza Bocca dela Verita. Odtud přes křižovatku u chrámu Santa Maria in Cosmedin (pod podloubím jsou známá "Ústa pravdy"). Pokračujeme do mírného kopce po Via del Circo Masssimo.
Můžeme se dát hned první ulicí doprava, ale od neděle v polovině května do poslední neděle v červnu si trochu zajdeme a odbočíme až u sochy na náměstíčku Piazalle Ugo la Malfa.
Projdeme mezi krásně udržovanými růžovými zahradami s tisíci růží, které jsou v tuto dobu od 9:00 do 19:30 volně přístupné a lákají k příjemnému posezení uprostřed květin s výhledem na Palatin. Pro milovníky růží, kteří se o ně zajímají hlouběji, je každý keř označen vizitkou s jejím názvem a údaji o tom, kdo, kdy, a kde růži vyšlechtil.
Hraje tam nevtíravá tichá hudba a člověk by nejraději seděl, díval se a poslouchal .....
Když si odpočineme, pokračujeme mezi zahradami do pozvolného kopce do ulice Via di S. Sabina. Nahoře je vpravo před křižovatkou s ulicí Via San Alberto Magno průchod do parku. Projdeme alejí s nápisem Viale Nino Manfredi a z terasy se nám otevře výhled za řeku na čtvrť Trastevere a baziliku S. Pietro.
Při pohledu mírně vpravo uvidíme Palatinský most, za ním typickou kopuli synagogy.
Napravo od mostu vystavuje na pozadí svou bělost monumentální památník Viktora Emanuela II, který Římané přezdívají "psací stroj" nebo také "kostka másla". Sedí se tu příjemně ale protože je toho před námi ještě hodně, musíme pokračovat.
Pokračujeme dále k bazilice Santa Sabina založené koncem první čtvrtiny 5. století.
Pod arkádami najdeme původní dveře z baziliky, vyrobené z cypřišového dřeva.
Antické sloupy z bílého mramoru uvnitř baziliky pocházejí z budov zničených Góty při plenění Říma v roce 410 n.l. Také podlaha je vykládaná mramorovými deskami.
Mozaiky v apsidách baziliky byly v roce 1560 nahrazeny freskami zhotovenými Tadeem Zuccarim podle původních motivů.
Prostý dřevěný strop byl do současné podoby upraven v roce 1936.
Ulicí Via di S. Sabina dojdeme kolem S. Alessio na malé náměstí Piazza dei Cavalieri di Malta.
Stěny přiléhající k náměstí jsou zdobeny reliéfy a pamětními deskami. Po pravé straně zde sídlí převorství řádu Maltézských rytířů.
U zelené brány do jejich zahrad bývá vidět turista, jak na ni přikládá čelo, nebo objektiv fotoaparátu. Napadne vás otázka: "Co to tam dělá?"
Odpověď je prostá. V bráně se nachází otvor, jemuž turisté říkají klíčová dírka. Tímto otvorem je skrz loubí zahrady suveréního Maltézského řádu vidět z italského náměstí do dalšího suveréního státu, Vatikánu, na kopuli chrámu svatého Petra. A člověk se nemůže považovat za znalce Říma, když tuto Aventinskou raritu nevyhledal a své oko o tento pohled ochudil.
Tak přikládejme oko, dívejme se a fotografujme ....
Z náměstí vychází ulice Via di Porta Lavernale. K ní přiléhá klášterní mezinárodní papežská univerzita pro benediktiny San Anselmo. Má právo udělovat doktorát filosofie, teologie a kanonického práva. Na Aventinu působí od roku 1896 a klášterní kostel byl slavnostně vysvěcen v roce 1900. Univerzita původně otevřená pro přípravu kněží řádu benediktinů je dnes otevřena i pro ostatní studenty.
Vnitřek kostela je prostý a jasný. Zaujme nás svými čistými bílými stěnami, bílým stropem, antickými sloupy z šedého mramoru a šedou mramorovou podlahou. Vchod je hned na začátku ulice u náměstí.
Z Piazza di S. Anselmo jdeme dolů ulicí Via di Porta Lavernale.
Po pravé straně se můžeme podívat na mozaiku na stěně S. Anselmo.
Dojdeme na Piazza dei Servili a odtud na náměstí Largo Manlio Gelsomini a po Via Marmolata na náměstí Piazza di Porta S. Paolo. Můžeme si tam prohlédnout součást římského opevnění Bránu Svatého Pavla.
Nedaleko od ní je 27 m vysoká Pyramida Cestiova z roku 12 př. n. l.
Je zde i křižovatka důležitých městských spojů a stanice metra a železniční nádraží.